Sufražistky a sufražetky byly v obou případech bojovnice za práva žen, přičemž jejich hlavním cílem bylo získat volební právo žen. Tyto termíny jsou u nás často zaměňovány, nicméně v zahraničí jsou striktně rozlišovány, protože je mezi nimi jeden zásadní rozdíl, ačkoliv ve všem ostatním jsou víceméně totožné. Kromě jiného založily také svátek, který dnes známe jako Mezinárodní den žen.
Co mají sufražistky a sufražetky společného
Cílem obou „hnutí“ bylo získat rovná práva pro muže a ženy. Hlavním cílem v tomto ohledu pak bylo získání rovných volebních práv. Obě hnutí byla na svou dobu revoluční a velká část populace (především pak té mužské) nelibě nesla jejich aktivity, smýšlení, názory, požadavky a cíle.
V čem se sufražistky a sufražetky lišily
Existoval mezi nimi prakticky jen jeden jediný rozdíl, který byl ovšem velmi klíčový a svým způsobem tato „hnutí“ rozděloval. Zatímco sufražistky byly umírněné a své záměry prosazovaly mírovou cestou skrze přednášky, diskuze, petice, shromáždění a politický lobbing, sufražetky byly radikální a když měly příležitost, nezdráhaly se dokonce ani použití násilí. Sufražetky hojně pořádaly demonstrace, pochody a výtržnosti, držely hladovky, blokovaly dopravu, ničily majetek (oblíbeným cílem byly výlohy obchodů) a fyzicky napadaly politiky.
Původ pojmenování
Pojmenování je v obou případech přímo odvozeno z anglického slova „suffrage“, což v překladu přesně znamená „všeobecné hlasovací právo“.
Stručná historie v bodech
- 1789 – Ženy ve Francii zcela poprvé požadují volební právo pro ženy, avšak neúspěšně
- 1848 – V USA se koná první konference zabývající se volebním právem žen, takzvaná „Seneca Falls Convention„
- 1867 – Ve Velké Británii vzniká organizace „National Society for Women’s Suffrage“ (Národní společnost za všeobecné volební právo žen)
- 1879 – Ve Velké Británii začíná vycházet časopis „The Woman’s Suffrage“
- 1903 – Vznik radikální organizace „Women’s Social and Political Union“ ve Velké Británii, zkráceně se označovala jako WSPU a právě její činnost dala vzniknout urážlivému pojmenování sufražetky
- 1910 – V českém tisku se poprvé objevuje slovo „sufražetka“ (později také suffražetka nebo suffragetka)
- 1913 – Z Francie je přejato slovo „sufražistky“, aby byly striktně odděleny umírněné a radikální zastánkyně
- 1918 – Ženy ve Velké Británii získávají volební právo
- 1920 – Ženy v Československu a Spojených státech amerických získávají volební právo
Pohled zpět
Sufražistky a sufražetky lze z obecného historického pohledu hodnotit kladně, ačkoliv v druhém případě je na místě jistá kritika. Obě uskupení bojovala za něco, co lze z dnešního pohledu vyspělé společnosti bezesporu považovat za lidsky, morálně a hodnotově správné. V rámci svých aktivit byly pod silným tlakem a mimo jiné je zesměšňovala jak široká veřejnost, tak oficiální instituce včetně médií. Cíle prosazení všeobecného volebního práva pro ženy postupně dosáhly téměř po celém světě, a to v rámci možností a celkovém kontextu relativně poklidnou cestou. Ve velké míře se také zasadily o zrovnoprávnění mužů a žen obecně a zasloužily se o vznik MDŽ.