Mezinárodní den žen, neboli MDŽ

Mezinárodní den žen, známý u nás hojně také pod zkratkou MDŽ, je celosvětovým svátkem, který každoročně připadá na 8. března. Jeho předmětem jsou ženská práva a všeobecně se pak zaměřuje na rovnost pohlaví, reprodukční práva, násilí na ženách a zneužívání žen. O jeho vznik se na začátku 20. století zasloužilo ženské hnutí sufražetek, a to především ve Spojených státech amerických a v některých zemích Evropy.

Zcela poprvé byl „Den žen“ vyhlášen a slaven Americkou socialistickou stranou 28. února 1909 v New Yorku. Touto iniciativou se nechaly inspirovat delegátky z Německa, které na Mezinárodní ženské konferenci v roce 1910 navrhly, aby se tento svátek slavil každoročně, nicméně ke stanovení konkrétního data tehdy ještě nedošlo. Již následující rok však napříč mnoha evropskými státy probíhaly četné demonstrace a oslavy Mezinárodního dne žen. V roce 1917 během vládnutí provizorní vlády v Rusku dosáhly ženy v této zemi volebního práva a nechaly ustanovit, že se Mezinárodní den žen stane svátkem a bude se slavit právě 8. března. Od této doby byl slaven především socialistickými a krajně levicovými hnutími a v zemích se socialistickým, respektive komunistickým zřízením. To v globálním měřítku trvalo až do konce 60. let minulého století, kdy se o tento svátek začala zajímat nejrůznější hnutí za práva žen, což nakonec vyústilo v celosvětové rozšíření svátku a jeho přijetí ze strany Organizace spojených národů (OSN) na 70. letech.

Mezinárodní den žen je uznáván a slaven celosvětově, nicméně jeho důležitost je v rámci různých zemí odlišná, stejně jako forma oslav. V některých zemích je tento den dokonce státním svátkem, zatímco v jiných je slaven především neformální cestou. Samotná OSN spojuje MDŽ především s tématy, kampaněmi a problémy souvisejícími s právy žen. Zatímco ve vyspělých zemích je Mezinárodní den žen především sociokulturní záležitostí soustřeďující se na oslavu ženství jak takového, v některých jiných zemích stále čerpá ze svých politických kořenů a je silně spojen s protesty a voláním po zásadní změně v mnoha oblastech života.

Historie

Vznik

Za zcela první Den žen se považuje takzvaný Národní den žen, který se konal 28. února 1909 v New Yorku. Za jeho vyhlášením a organizací stála Americká socialistická strana, přičemž samotný návrh na jeho slavení vznesla aktivistka Theresa Malkiel. V minulosti se objevovala nejrůznější tvrzení připisující vznik tohoto svátku připomínce protestu švadlen 8. března 1857 v New Yorku, nicméně historici potvrdili, že se jedná o pouhou snahu zastřít fakt, že má Mezinárodní den žen socialistický původ.

Důležitou roli v celém procesu vzniku sehrála Mezinárodní ženská konference konaná v srpnu 1910 v dánské Kodani (uspořádána byla před konáním generálního sjezdu Druhé internacionály). Na ní skupina delegátek (v čele s trojicí Clara Zetkin, Käte Duncker, Paula Thiede) inspirovaná činností amerických socialistek navrhla vznik každoročně konaného svátku nazvaného Den žen. Celkem sto účastnic ze sedmnácti zemí s myšlenkou souhlasilo a přijalo ji jako strategický krok v propagaci rovných práv mužů a žen a boji za volební práva žen. Konkrétní datum oslav nicméně stanoveno nebylo.

Socha Clary Zetkinové v Lipsku

Ačkoliv je kodaňská Mezinárodní ženská konference považována za zcela klíčovou pro vznik Mezinárodního dne žen a ve spojení s jeho historií je také nejčastěji zmiňována, realita je taková, že podobu současným oslavám dal nechvalně proslulý požár v továrně Triangle Shirtwaist a události po něm následující. K tomu došlo 25. března 1911 v New Yorku a během velmi krátké chvíle připravil o život celkem 146 lidí, z nichž 123 byly náctileté a velmi mladé ženy.

Již rok po kodaňské konferenci se 19. března 1911 slavil Mezinárodní den žen a jen v Dánsku, Německu, Rakousku a Švýcarsku se oslav zúčastnilo přes jeden milion lidí. V samotném Rakousko-Uhersku proběhlo na tři sta demonstrací, přičemž jedna probíhala také na ulici Ringstraße přímo v centru Vídně. Napříč celou Evropou pak ženy požadovaly získání volebního práva a možnost zastávat veřejné funkce a protestovaly proti diskriminaci v zaměstnání.

Mezinárodní den žen neměl po několik let pevně stanovené datum a v různých částech světa se proto slavil v odlišný den, nicméně ve všech případech to bylo v některý den na konci února, nebo na začátku března. Ve Spojených státech amerických tento svátek například připadal na poslední únorovou neděli a kopíroval takzvaný Národní den žen. Naopak v Rusku se Mezinárodní den žen poprvé slavil poslední únorovou sobotu roku 1913 (což nicméně dle gregoriánského kalendáře stejně připadalo na 8. března). V Německu se pak Mezinárodní den žen zcela poprvé slavil 8. března 1914, přičemž důvodem byl fakt, že se jednalo o neděli a stále nešlo o spojitost se současným pevně stanoveným datem.

Počátky MDŽ v Sovětském svazu a dalších socialistických zemích

8. března 1917 se švadleny v ruském Petrohradě vzbouřily a rozpoutaly demonstrace, které nakonec pohltily celé město. Jejich heslem bylo slovní spojení „Chléb a mír“, což v praxi znamenalo ukončení první světové války, zrušení carismu a zajištění dostatku jídla. Tento den byl začátkem únorové revoluce a předchůdcem říjnové revoluce, přičemž společně vytvořili přelomovou ruskou revoluci.

Jeden z předních revolučních představitelů Leon Trotsky napsal toto: „23. února (našeho 8. března) se slavil Mezinárodní den žen a shromáždění a jisté kroky se očekávaly. Nikdo si však nepředstavoval, že by tento Den žen odstartoval revoluci. Revoluci jsme očekávali, ale konkrétní datum jsme neznali. Ale to ráno příkazům navzdory švadleny odešly z práce, požadovaly generální stávku, které se dočkaly a ta se rozlila do ulic.“. Sedm dní nato car Mikuláš II. abdikoval a prozatímní vláda udělila ženám volební práva.

Ještě roku 1917 bolševické duo tvořené Vladimirem Leninem a Alexandrou Kollontai prosadilo, že bude Mezinárodní den žen v Sovětském svazu oficiálním svátkem. V roce 1965 pak prezídium Nejvyššího sovětu učinilo z Mezinárodního dne žen den volna v celém Sovětském svazu. V odůvodnění pak stála mimo jiné i následující část: „Na památku za vynikající zásluhy sovětských žen při budování komunismu, za obranu vlasti během Velké vlastenecké války, za jejich hrdinství a nezištnost na frontě i mimo ni a také jako symbol velkého přispění žen k posílení přátelství mezi národy a v boji za mír.“

Socha Vladimira Iljiče Lenina

Poté co si MDŽ osvojil Sovětský svaz, stal se velmi populárním prakticky ve všech zemích s komunistickým a socialistickým zřízením a celkově vzato mezi všemi stoupenci tohoto společenského zřízení po celém světě.

Mezinárodní den žen a Organizace spojených národů

Mezinárodní den žen zůstal až zhruba do roku 1967 převážně komunisty slaveným svátkem. V šedesátých letech dvacátého století se však on něj začaly zajímat ženy obecně, a to ve spojení s takzvanou druhou vlnou feminismu. V následných sedmdesátých a osmdesátých letech pak byl silně spojován s rovnými platovými podmínkami a pracovními příležitostmi, rovnými právy, reprodukčními právy, podporou mateřství a prevencí násilí na ženách.

Vlajka Organizace spojených národů

Uznání ze strany Organizace spojených národů se Mezinárodní den žen dočkal až v roce 1975, kdy ho toto společenství poprvé oficiálně slavilo. O dva roky později pak Valné shromáždění OSN prohlásilo 8. březen za oficiální svátek ženských práv a světového míru. Od té doby je každoročně slaven jak samotnou Organizací spojených národů, tak většinou zemí po celém světě, přičemž každý rok je kladen důraz na jinou problematiku týkající se práv žen.

Moderní komerční podoba

V průběhu 21. století došlo k silné komercionalizaci celého svátku a také k jeho všeobecnému odklonu od konkrétních témat a problémů. To je patrné především v rozvinutých zemích západního střihu, což je mnohými lidmi kritizováno. Četné online aktivity i skutečné akce spojené s tímto svátkem mají přímý i nepřímý komerční základ a ve svém celkovém rozsahu zcela zastiňují původní myšlenku a projekt OSN.

PODÍVEJTE SE NA PŘÁNÍ K MDŽ

Mezinárodní den žen ve světě

Bez ohledu na oficiální status je ve většině zemí světa Mezinárodní den žen nějakou formou slaven. Je zcela běžné, že muži i ženy dávají svým blízkým, známým a kolegyním květiny a dárky jako výraz rovnosti pohlaví. V některých zemích (například v Bulharsku a Rumunsku) je pak MDŽ svým způsobem také Dnem matek, kdy děti obdarovávají své maminky a babičky.

Konkrétní zvyklosti se v jednotlivých zemích liší a mají svá specifika. Například v Itálii dávají muži ženám kytice žlutých mimóz. Tento zvyk zavedla v zemi v roce 1946 komunistická politička Teresa Mattei. Oficiálním a snad i faktickým důvodem bylo, že do té doby používané fialky a konvalinky (ty jsou symbolem pro Mezinárodní den žen ve Francii) byly v Itálii relativně vzácné a drahé a tudíž nedostupné pro chudé obyvatele z venkovských oblastí. Byly tak nahrazeny v Itálii hojně se vyskytující žlutou mimózou a tento zvyk přetrval do dnešních dní. Žlutá mimóza je symbolem MDŽ i v řadě dalších zemí, mezi které patří například Rusko, Ukrajina a některé bývalé sovětské republiky.

Žlutá mimóza je symbolem Mezinárodního dne žen v Itálii a řadě zemí východní Evropy

Zmíněná Francie má potom pro MDŽ svůj vlastní rozšířený název, který se dá do češtiny přeložit jako „Mezinárodní den ženských práv“. V originále je pak pojmenování následující „Journée internationale des droits des femmes“.

Plnohodnotným oficiálním svátkem je Mezinárodní den žen v mnoha zemích světa. Zde je jejich abecedně řazený seznam: Afghánistán, Angola, Arménie, Ázerbájdžán, Bělorusko, Burkina Faso, Černá Hora, Čína (vztahuje se výhradně na ženy), Eritrea, Gruzie, Guinea Bissau, Kambodža, Kazachstán, Kuba, Kyrgyzstán, Laos, Madagaskar (vztahuje se výhradně na ženy), Moldavsko, Mongolsko, Německo (pouze v Berlíně a Meklenbursku-Předním Pomořansku), Nepál, Rusko, Tádžikistán, Turkmenistán, Uganda, Ukrajina, Uzbekistán a Zambie.

V některých zemích MDŽ sice není oficiálním svátkem, nicméně přesto se mu dostává velké pozornosti. Mezi tyto země patří například Austrálie, Bosna a Hercegovina, Bulharsko, Chile, Chorvatsko, Kamerun, Rumunsko či Vietnam.

Mezinárodní den žen v někdejším Československu

MDŽ bylo v bývalém socialistickém Československu silně zneužíváno komunistickým režimem. Každoročně byly pořádány olbřímí oslavy v sovětském stylu a jednalo se o jeden z předních symbolů režimu a komunismu obecně. Z tohoto důvodu se Mezinárodní den žen u nás stal po sametové revoluci poněkud nežádoucím a obskurním svátkem, což do jisté míry přetrvává až do dnešních dní. Jisté rehabilitace se postupem času dočkal a dokonce byl v roce 2004 Parlamentem České republiky vyhlášen jako významný den (na návrh Komunistické strany Čech a Moravy a Sociální demokracie), nicméně to bylo významnou částí veřejnosti přijato s velkou nelibostí a dodnes si Mezinárodní den žen významná část společnosti spojuje s komunistickým režimem a nemá ho v principu v oblibě.

Na MDŽ je zvykem darovat ženě květinu

Témata OSN pro Mezinárodní den žen v jednotlivých letech

2024 – Investujme do žen: Zrychleme rozvoj (Invest in women: Accelerate progress)
2023 – Všechno digitální: Inovace a technologie pro pohlavní rovnost (DigitALL: Innovation and technology for gender equality)
2022 – Pohlavní rovnost dneška pro udržitelný zítřek (Gender equality today for a sustainable tomorrow)
2021 – Ženy ve vedoucích pozicích: Dosahování rovnocenné budoucnosti ve světě COVIDu-19 (Women in leadership: Achieving an equal future in a COVID-19 world)
2020 – „Jsem generace rovnosti: Uvědomuji si ženská práva“(„I am Generation Equality: Realizing Women’s Rights“)
2019 – Myslet rovnoprávně, budovat chytře, inovovat pro změnu (Think Equal, Build Smart, Innovate for Change)
2018 – Teď je ten správný čas: Venkovští a městští aktivisté měnící ženské životy (Time is Now: Rural and urban activists transforming women’s lives)
2017 – Ženy v měnícím se pracovním světě: Planeta 50:50 do roku 2030 (Women in the Changing World of Work: Planet 50-50 by 2030)
2016 – Planeta 50:50 do roku 2030: Vykročme k rovnosti pohlaví (Planet 50–50 by 2030: Step It Up for Gender Equality)

Rovnost pohlaví je pro OSN důležitým tématem

2015 – Podpora žen, podpora lidskosti: Představte si to! (Empowering Women, Empowering Humanity: Picture it!)
2014 – Rovnost pro ženy je pokrokem pro všechny (Equality for Women is Progress for All)
2013 – Slib je slib: Pravý čas skoncovat s násilím na ženách (A Promise is a Promise: Time for Action to End Violence Against Women)
2012 – Podpořme ženy z venkova, ukončeme chudobu a hlad (Empower Rural Women, End Poverty, and Hunger)
2011 – Rovný přístup ke vzdělání, výchově, vědě a technologiím: Cesta k poctivé práci žen (Equal Access to Education, Training, and Science and Technology: Pathway to Decent Work for Women)
2010 – Rovná práva, rovné příležitosti: Pokrok pro všechny (Equal Rights, Equal Opportunities: Progress for All)
2009 – Ženy a muži společně v boji za konec násilí na ženách a dívkách (Women and Men United to End Violence Against Women and Girls)
2008 – Investice do žen a dívek (Investing in Women and Girls)
2007 – Konec beztrestnosti násilí na ženách a dívkách (Ending Impunity for Violence Against Women and Girls)
2006 – Ženy v rozhodovacím procesu (Women in Decision-making)
2005 – Pohlavní rovnost po roce 2005, Budování bezpečnější budoucnosti (Gender Equality Beyond 2005; Building a More Secure Future)
2004 – Ženy a HIV/AIDS (Women and HIV/AIDS)
2003 – Pohlavní rovnost a rozvojové cíle milénia (Gender Equality and the Millennium Development Goals)
2002 – Afghánské ženy dneška: Realita a příležitosti (Afghan Women Today: Realities and Opportunities)
2001 – Ženy a mír: Ženy řídící konflikty (Women and Peace: Women Managing Conflicts)
2000 – Ženy sjednocené pro mír (Women Uniting for Peace)
1999 – Svět bez násilí na ženách (World Free of Violence Against Women)
1998 – Ženy a lidská práva (Women and Human Rights)
1997 – Ženy a mírový stůl (Women and the Peace Table)
1996 – Oslava minulosti, plánování budoucnosti (Celebrating the Past, Planning for the Future)

Proč 8. března?

Mezinárodní den žen se každoročně slaví 8. března, přičemž za výběrem tohoto konkrétního data stojí hned několik důvodů a událostí. Prvním zcela zásadním důvodem bylo, že zcela na začátku a ještě několik let po vzniku tohoto svátku nebylo ze strany jeho „zakladatelek“ stanoveno žádné pevné datum, což nechalo otevřené dveře pro jeho budoucí určení. Klíčovou událostí se pak stala generální stávka švadlen v ruském Petrohradě, která začala 23. února 1917 a rozpoutala únorovou revoluci. Následný nástup komunismu v Rusku a obliba tohoto svátku ze strany režimu mu pak přiřkla pevné datum 8. března.

MDŽ se slaví každoročně 8. března

Jistě si říkáte, že to nedává smysl, ale hned si to vysvětlíme. Tehdy Rusko ještě stále používalo zastaralý juliánský kalendář, zatímco většina světa již přešla na gregoriánský kalendář, který používáme dodnes. 23. února 1917 v juliánském kalendáři tedy odpovídá 8. březnu 1917 v gregoriánském kalendáři a protože ten v současnosti používáme, připadá MDŽ na 8. března.

Podtrženo, sečteno… 8. březen byl vybrán ve spojitosti se stávkou švadlen v ruském Petrohradě.

Významné události spojené s MDŽ v jednotlivých letech

2023

Tématem pro Mezinárodní den žen v roce 2023 se stalo heslo „Všechno digitální: Inovace a technologie pro pohlavní rovnost“ (DigitALL: Innovation and technology for gender equality). To svou podstatou kopíruje téma 67. zasedání Komise OSN pro postavení žen, které reprezentuje heslo „Inovační a technologická změna a vzdělání v digitální době pro dosažení pohlavní rovnosti a posílení postavení všech žen a dívek“ (Innovation and technological change, and education in the digital age for achieving gender equality and the empowerment of all women and girls).

2022

Organizace spojených národů zvolila jako téma Mezinárodního dne žen pro rok 2022 slogan „Pohlavní rovnost dneška pro udržitelný zítřek“ (Gender equality today for a sustainable tomorrow). Smyslem je vyzdvihnout celosvětový přínos žen a dívek, které se v rámci svých komunit zasazují o propagaci témat týkajících se přizpůsobení, zmírnění a boji proti změnám klimatu za účelem dosažení udržitelné budoucnosti pro všechny.

2021

V roce 2021 se heslem MDŽ v rámci OSN stalo „Ženy ve vedoucích pozicích: Dosahování rovnocenné budoucnosti ve světě COVIDu-19“ (Women in leadership: Achieving an equal future in a COVID-19 world). Cílem tohoto sloganu bylo zdůraznit pozitivní globální dopad ženské části populace v průběhu pandemie COVID-19 v oblastech poskytování zdravotní péče, ošetřovatelství, inovací a organizace komunit. Jako hashtag téma pro tento rok pak bylo zvoleno spojení #ChooseToChallenge.

2020

Heslem Mezinárodního dne žen v roce 2020 se stalo „Jsem generace rovnosti: Uvědomuji si ženská práva“ (I am Generation Equality: Realizing Women’s Rights). Navzdory probíhající pandemii COVID-19 se pouliční pochody na oslavu MDŽ konaly v mnoha světových metropolích, jako jsou Brusel, Londýn, Madrid, Moskva nebo Paříž. V pákistánském hlavním městě Islámábádu se stal tamní takzvaný Pochod žen terčem útoku, během kterého byly na účastníky vrhány kameny, což byl důsledek neúspěšného pokusu zakázat ho jako neislámský. V Biškeku, který je hlavním městem Kyrgyzstánu, pak byly desítky účastníků slavnostního průvodu zatčeny po údajném útoku na průvod ze strany maskovaného útočníka.

2019

OSN vyhlásila pro MDŽ roku 2019 slogan „Myslet rovnoprávně, budovat chytře, inovovat pro změnu“ (Think Equal, Build Smart, Innovate for Change). Toto heslo se ve své podstatě soustředí na inovativní způsoby, kterými je dosahováno pohlavní rovnoprávnosti a posílení práv žen, a to především v oblastech systémů sociální ochrany, přístupu k veřejným službám a udržitelné infrastruktury. V tomto roce pak Berlín z pozice spolkové země vyhlásil na svém území Mezinárodní den žen státním svátkem.

2018

Sloganem pro Mezinárodní den žen v roce 2018 se stalo „Teď je ten správný čas: Venkovští a městští aktivisté měnící ženské životy“ (Time is Now: Rural and urban activists transforming women’s lives). Důležitou hybnou silou se v tomto roce stala hnutí #MeToo a #TimesUp, která vznikla ve Spojených státech amerických. Skrze ně se v rámci pochodů a online kampaní ženy z celého světa mohly striktně vymezit a vyjádřit svůj názor na oblasti sexuálního obtěžování, sexuálních útoků a nerovných platových podmínek.

2017

V tomto roce se v rámci podpory Mezinárodního dne žen samotný generální tajemník OSN António Guterres nechal slyšet, že ženy stále nemají rovnocenná práva, muži zastávají neadekvátní množství vedoucích pozic a rozdíl v platových podmínkách mužů a žen se neustále zvětšuje. V rámci toho pak požadoval posílení postavení žen na všech úrovních, umožnění vyslyšení jejich požadavků a předání kontroly nad jejich vlastními životy a budoucností našeho světa. Heslem Organizace spojených národů pro MDŽ v roce 2017 bylo vyhlášeno „Ženy v měnícím se pracovním světě: Planeta 50:50 do roku 2030“ (Women in the Changing World of Work: Planet 50-50 by 2030).

2016

Mezinárodní den žen se v roce 2016 dočkal velmi široké pozornosti v Indii. Samotný indický prezident Shri Pranab Mukherjee ve svém projevu prohlásil: „Při příležitosti Mezinárodního dne žen bych rád popřál všechno nejlepší indickým ženám a děkuji jim za přínos při budování naší země.“ V den svátku byla otevřena také čtyři zcela nová krizová centra pro ženy. Při příležitosti oslav MDŽ také národní letecký dopravce Air India vypravil speciální let, který označil jako „Nejdelší nepřetržitý let s výhradně ženskou posádkou na světě“. Tento let spojil Dillí se San Franciscem a vzdálenost 14,5 tisíce kilometrů překonal za 17 hodin. Heslem Organizace spojených národů pro tento rok se stalo „Planeta 50:50 do roku 2030: Vykročme k rovnosti pohlaví“ (Planet 50–50 by 2030: Step It Up for Gender Equality).

2015

V tomto roce došlo k oslavám 20. výročí přijetí takzvané Pekingské deklarace a akční platformy, v rámci které byl akceptován závazek k formulaci akčního plánu na celosvětové prosazení rovných práv pro ženy. Toto výročí si připomínaly jak některé vlády jednotlivých států, tak aktivisté. OSN formulovalo pro MDŽ v tomto roce následující slogan „Podpora žen, podpora lidskosti: Představte si to!“ (Empowering Women, Empowering Humanity: Picture it!).

2014

Heslem definujícím oslavy Mezinárodního dne žen v roce 2014 se stalo „Rovnost pro ženy je pokrokem pro všechny“ (Equality for Women is Progress for All).

2013

V roce 2013 se v rámci Mezinárodního dne žen k problematice práv žen hlasitě vyjadřoval i Mezinárodní výbor Červeného kříže, který vyzdvihoval především problematice špatné situace a nevhodného zacházení v ženských věznicích. Organizace UNESCO se pak v tomto roce rozhodla dát oslavám MDŽ kulturní a umělecký nádech a uspořádala v Paříži speciální koncert nazvaný Pocta ženám v hudbě: od romantiky k elektronice. Téma oslav ze strany OSN pak bylo definováno takto: „Slib je slib: Pravý čas skoncovat s násilím na ženách“ (A Promise is a Promise: Time for Action to End Violence Against Women).

2012

Na Mezinárodní den žen v roce 2012 apeloval Mezinárodní výbor Červeného kříže na řešení problémů matek a manželek, které postrádají své blízké v rámci jejich zapojení do válečných konfliktů. Většina těchto pohřešovaných jsou přitom muži. Ženy v rámci této problematiky trápí nejen absence informací o jejich pohřešovaných blízkých, ale potýkají se také s nemalými finančními, majetkovými a ryze praktickými problémy. Mezinárodní výbor Červeného kříže v tomto kontextu vyzýval jednotlivé strany válečných konfliktů, aby po pohřešovaných osobách aktivně pátraly a poskytovaly potřebné informace jejich rodinám. OSN definovaným sloganem pro MDŽ se v tomto roce stalo „Podpořme ženy z venkova, ukončeme chudobu a hlad“ (Empower Rural Women, End Poverty, and Hunger).

2011

Mezinárodní den žen se roku 2011 nesl v duchu sta let od jeho vzniku. Americký prezident Barack Obama při této příležitosti vyhlásil celý měsíc březen roku 2011 za „Měsíc ženské historie“ a vyzval Američany, aby si v rámci oslav připomněli významné úspěchy žen při formování země. Červený kříž apeloval na jednotlivé státy a významné organizace, aby nepolevovaly ve snahách potírat sexuální násilí na ženách v zónách válečných konfliktů. Austrálie vydala speciální připomínkovou minci k výročí sta let od vzniku MDŽ. OSN si z heslo svátku v tomto roce zvolila „Rovný přístup ke vzdělání, výchově, vědě a technologiím: Cesta k poctivé práci žen“ (Equal Access to Education, Training, and Science and Technology: Pathway to Decent Work for Women).

2010

Mezinárodní výbor Červeného kříže v tomto roce na Mezinárodní den žen vyzdvihoval problematiku příkoří, která musí snášet žen z důvodu vysídlení. Samotné vysídlení je přitom v dnešní době jedním z nejhorších dopadů ozbrojených konfliktů. Zhruba tři čtvrtiny vnitřně vysídlených osob přitom tvoří právě ženy a děti. Sloganem OSN pro MDŽ se roku 2010 stalo „Rovná práva, rovné příležitosti: Pokrok pro všechny“ (Equal Rights, Equal Opportunities: Progress for All).