Mezinárodní den žen (MDŽ) je slaven v mnoha zemích po celém světě. V tento den jsou oslavovány všechny ženy bez ohledu na rozdíly, které mezi nimi jsou, což zahrnuje národnost, vyznání, kulturu, jazyk, etnicitu, politické přesvědčení, společenské postavení a ekonomický status. Již v prvních letech po svém vzniku představoval Mezinárodní den žen důležitý globální kanál pro všechny ženy v rozvinutých i rozvojových zemích. Ačkoliv svou celosvětovou prestiž získal až v druhé polovině 70. let 20. století skrze oficiální uznání ze strany Organizace spojených národů (OSN), jeho historie se začala psát o téměř sedmdesát let dříve. O vzniku a prvních letech formování MDŽ si nyní řekneme více.
Poznámka: V rámci Organizace spojených národů bylo MDŽ poprvé slaveno v roce 1975, nicméně se ještě stále nejednalo o oficiální svátek. O rok později v roce 1976 bylo přijato usnesení, že se stane oficiálním svátkem. V roce 1977 pak byl Mezinárodní den žen konečně oslavován jako plnohodnotný svátek.
1909 – Vznik ve Spojených státech amerických
Úplně poprvé se Mezinárodní den žen slavil 28. února 1909 v New Yorku, přičemž tehdy byl ještě vyhlášen jako takzvaný Národní den žen. Organizátorem byla Americká socialistická strana a smyslem bylo vzdát hold a připomenout stávku newyorských švadlen proti nevyhovujícím pracovním podmínkám, která proběhla v ten samý den předchozího roku.
1910 – Oficiální vyhlášení v dánské Kodani
Na konci léta se v dánské Kodani konal socialistický sjezd Druhé internacionály, v rámci které byla uspořádána také Mezinárodní ženská konference. Právě na této konferenci došlo k návrhu na vyhlášení Mezinárodního dne žen a tento návrh byl přijat. Hlavními cíli v tomto směru bylo vyjádření podpory hnutí za práva žen a vytvoření tlaku na přijetí všeobecného volebního práva pro ženy.
1911 – První oslavy
Mohutné oslavy a protesty propukly jak ve Spojených státech amerických, tak v mnoha zemích Evropy. Datum oslav bylo stanoveno na 19. března v souvislosti s revolucí v roce 1848 a nástupem vlády Pařížské komuny v roce 1871. V rámci oslav a protestů bylo požadováno přijetí volebního práva pro ženy, umožnění ženám podílet se na veřejných funkcích, právo na svobodnou volbu povolání a na přípravu na něj a ukončení diskriminace žen v rámci zaměstnání.
1913 – První oslavy v Rusku
Ještě před vypuknutím první světové války se MDŽ stalo formátem pro protiválečné protesty. V rámci požadavků na zachování míru vyšly ruské ženy poslední únorovou neděli roku 1913 do ulic oslavit Mezinárodní den žen. Protesty proti rozpoutání války ve spojitosti s MDŽ se však konaly napříč celou Evropou.
1915 – Protesty proti válce
Roku 1915 byla již naplno rozpoutána první světová válka. 15. dubna toho roku se v nizozemském Haagu uskutečnila oslava Mezinárodního dne žen, jejímž předmětem byl protest proti válce. Akce se zúčastnilo téměř 1500 žen z asi 12 zemí.
1917 – Ženy v Rusku získaly volební právo
Na pozadí první světové války se poslední neděli v únoru roku 1917 (v rámci dnes používaného gregoriánského kalendáře se jednalo o 8. březen) petrohradské švadleny rozhodly v rámci Mezinárodního dne žen vyhlásit stávku, vyjít do ulic a protestovat proti válce, nedostatku jídla a carově vládě. Jejich heslem bylo „Chléb a mír“. Jen čtyři dny poté car abdikoval a ustavená provizorní vláda dala ženám volební práva.